To je to, co tohle „kolo“ reprezentuje. Je to starý režim, z něhož velká část našeho národu vzešla, a je na nás, jestli do toho společně šlápneme a budeme takzvaně „na jednom kole“, nebo to kolo někde pohodíme a budeme čekat, jestli ho za nás někdo zvedne. Jenže dost možná ten člověk bude sám a nepojede tam, kam bychom chtěli my, jako národ. (Srozumitelněji řečeno, kolo je stát a na jeho řízení se podílíme všichni. Pokud se sami vzdáme možnost udávat směr, tak se ji opět může chytit diktát vlády jedné strany)